Jsme rodina Růžičkových a najdete nás ve Rtyni nad Bílinou. Kromě chovatelské stanice australských ovčáků, vedeme Jezdecký spolek Rtyně, chováme králíky a slepice 🙂
Cílem naší chovatelské stanice je přivádět na svět zdravá zvířata a během jejich prvních týdnů se o ně co nejlépe postarat a socializovat je, aby z nich nové rodiny měly radost. První vrh štěňátek „A“ se narodil 25.11.2024. Kladli jsme důraz na výběr krycího pejska pro naši fenku, aby měl skvělé zdravotní výsledky a také skvělou povahu. Máme jemnou fenku a proto jsme volili středního australáka.
Plánovaný odchov je vhodný na sport, do chovu, ale i jako psí rodinný společníci. Předpokládáme také výstavní štěňátka.
Jak to vše začalo?
V říjnu 2013 jsme si s manželem pořídili od „Berňáků v nouzi“ fenečku Roxi. To jsem vlastně čekala i naše první miminko a musím říct, že Roxi byla skvělá volba. Děti od malička věděly, jak se ke zvířátkům chovat a tak jim to i Roxi v dobrém vracela a užívala si s nimi dětské radosti. 12.02.2021 jsme se s Roxinkou museli rozloučit. Měla leukemii. Dožila se krásných 10 let.
Milujeme zvířata a pes nám moc chyběl. Tak jsme po nějakém čase pátrali. Které plemeno? – Jestli bude z útulku, nebo od štěňátka? Otázek bylo hodně a tak to má být. Každý si musí uvědomit, jaký pejsek se hodí do životního stylu, který žije.
Nakonec nám osud dopřál australského ovčáka – Cheillu Rose z chovatelské stanice Gold Rebecca. A láska k tomuto plemeni počala.
Se Cheillou jsme začali trénovat základní poslušnost. Rozhodně všem doporučuji. Je fajn si doma ujasnit povely, abyste všichni v rodině byli sladění. Jelikož mám invalidní důchod a nemohu fyzicky běhat agility, přemýšlela jsem, jaký sport by se k nám hodil. Hoopers byla správná volba. Zaměstná hlavu i tělo (psa) Psovod se rozhodně nenaběhá. Běháme nyní výkonnost H2 a pokračujeme dál. Také jsme začaly Rally Obedience kde jsme si splnily zkoušku ROZ. Zkusili jsme si i nějaké výstavy, i když nás od toho pár lidí odrazovalo, ale nikdy se toho nebojte! Pokud se předem připravíte a oslovíte nějakého zkušeného trenéra, tak na výstavě můžete i vyhrát!
A hlavně – nelekejte se, když vám někdo řekne, že australský ovčák je pracovní plemeno, že s ním budete muset za den na x hodinovou procházku apod. Od malička musíte pejska učit i odpočívat. Není jenom práce. Pes s vámi pak klidně prosedí den u televize. Je to opravdu o výchově.
Proč jsme začali s chovnou stanicí?
Cheilla nás okouzlila svým charakterem, jak je oddaná své rodině, k našim přátelům vítací, šikovná, učenlivá a krásná jemná fenka.
Nechodili jsme moc na výstavy. Moje okolí mě přesvědčovalo, že na výstavy chodí jen samí huňatí medvědi, což Cheilla není. Myslela jsem, že bychom neměli šanci na úspěch, ale pak jsem si řekla, že Cheilla je podle standardu svého plemene, tak proč to nezkusit. Bude to pro nás alespoň nová zkušenost. V Mladé Boleslavi nás na výstavě podpořila zahraniční rozhodčí z Itálie, která byla Cheillou nadšená, jak je krásně jemná s korektním pohybem, krásnou hlavou. Dodala mi jistotu, že chov se Cheillou půjde tím správným směrem. Podstoupili jsme tedy bonitaci k uchovnění a ta vyšla na výbornou. Moc jsme si přáli mít od Cheilly štěňátko, se kterým by dcerka dělala psí sporty. Nastala šílená byrokracie – ale – to musí být. Jsem ráda, že si člověk nemůže dělat co chce a musí dodržet při chovu různé pravidla. Alespoň je větší šance na zdravé pejsky bez dědičných chorob. Nechali jsme si schválit mezinárodně chráněnou chovatelskou stanici ROSE OF BOHEMIA .-)